Kuba - země mnoha kontrastů

Kubu jsem se rozhodla navštívit v únoru 2017 především proto, abych se přesvědčila o zřetelných protikladech, které jsou pro tuto zemi typické. Proto jsem zvolila formu cestování s batohem, místní dopravou a ubytování u místních lidí.

Kuba je zemí, kde se zastavil čas, zemí, jež se potácí kvůli hospodářskému embargu trvajícímu více než půlstoletí. Omšelá, ale nádherná, zchátralá, ale přesto důstojná, zajímavá, unikátní, veselá, živá, chudá – tím vším lze charakterizovat tuto zemi. Kuba je zemí mnoha tváří a protikladů.

Koloniální města se od dob, kdy karibskou oblast ohrožovali piráti, téměř nezměnila. Nádherné koloniální stavby ale často střídá příšerná komunistická architektura. V kubánských městech najdeme jednoduché dřevěné domečky, ale i moderní vilové čtvrti. Staré „ameriky“, komunistické žigulíky a mezi nimi se turisté projíždějí v posledních modelech od Audi. Zahraniční návštěvníci se nacpávají v přímořských letoviscích humry, zatímco police v obchodech zejí prázdnotou. Spousta těchto protikladných světů dělá Kubu velmi originální.


Úvod

Kuba leží ve Střední Americe a je největším ostrovem souostroví Velké Antily. Zároveň je 15. největším ostrovem na světě (od nejzápadnějšího k nejvýchodnějšímu bodu ostrova je to 1 200 km a v nejširším místě měří 200 km). Kuba byla objevena v roce 1492 Kryštofem Kolumbem. Má rozlohu 110 860 km2. Na ostrově žije více než 11 mil. obyvatel, z čehož většina (64,1 %) jsou běloši, 26,6 % mulati a 9,3 % černoši. Převážná část obyvatel (85 %) vyznává katolickou víru, ale najdeme zde i příslušníky protestanské církve. Úředním jazykem je španělština.

Ostrov je ze severu omýván Atlantským oceánem a z jihu Karibským mořem. Právě čisté tyrkysové průzračné moře je lákadlem pro mnoho turistů. U nádherného pobřeží se vyskytují korálové útesy a atoly, Kuba je tvořena téměř 4 000 ostrůvky. I vnitrozemí Kuby oplývá krásnou přírodou – najdeme zde ojedinělé skalní útvary, zelené deštné lesy, suché polopouště atd. Většina území je ale nížinatá a vhodná pro zemědělské využití – na mnoha místech jsou rozsáhlé plantáže s cukrovou třtinou, tabákem či banány. Příjemné subtropické klima je silně ovlivňováno prouděním mírného severovýchodního větru. Teplé letní období je od května do října a suchá zimní sezóna od listopadu do dubna. Nejdeštivější měsíce jsou září a říjen, nejvíce prší na východě ostrova. Sezóna hurikánů je od června do listopadu.


Hlavní město Havana je na Kubě i v celém karibském regionu nejlidnatějším městem. Kubánci navíc žijí „sousedským“ životem, více času tráví na ulici než doma, a tak je ve městě pořád živo. Dalším specifikem, které utváří atmosféru ulic, je všudypřítomná temperamentní hudba. Kubánci milují i tanec – tančí v kteroukoli denní dobu, ať už večer v klubu nebo se jen tak pohupují do rytmu ve frontě u stánků.

Ekonomika

Kubánská ekonomika není příliš vyspělá. Kubánská vláda se drží socialistických principů a ovládá hospodářství země. Jedinou povolenou, i když přísně kontrolovanou formou soukromého podnikání je pronájem místnosti ve svém domě – tzv. casas particulares. Je velmi evidentní, že rodiny provozující tyto domácí ubytovny mají podstatně vyšší životní standard než ostatní lidé, kteří nemají možnost podnikat (i přes velké odvody státu). Této druhé skupině nezbývá, než se spoléhat na státní přídělový systém, kde mohou získat potraviny i zboží za dostupné ceny – není jich ale nadbytek.

Vzdělání

Vzdělání je na Kubě zdarma, je zde povinná školní docházka, do školy děti nosí uniformy.

Doprava

Dopravní systém na Kubě je velice chaotický, na silnicích mezi auty, autobusy a náklaďáky kličkují motorky a kola a všichni se vyhýbají koňským povozům či jezdcům na koních. Kvalita silnic je hodně špatná, na silnicích je mnoho velkých děr. Na některých silnicích se jezdí raději krajem mimo vybetonovanou část – bývá totiž rovnější než silnice samotná. Hlavní turistické destinace jsou propojené sítí turistických autobusů, ale turisté velmi často využívají k přepravě i tzv. taxi colectivo. Jedná se o osobní auta, jejichž řidiči sesbírají klienty směřující stejným směrem, čímž se výrazně sníží přepravní náklady na osobu. Nevýhodou je, že colectivos většinou vyjíždí, až když se auto zaplní.

Měna

Na Kubě se používají dvě měny – kubánské a konvertibilní peso. Kubánské národní peso (CUP) je určeno pro obyvatele Kuby, v této měně dostávají plat. Konvertibilní peso (CUC) je určeno pro turisty a je směnitelné za americký dolar v pevném kurzu 1:1. V době mé návštěvy mělo 1 CUC hodnotu cca 25 CUP. Častým jevem je, že cena pro místní i turisty je stejná, jen Kubánci platí částku v národní měně (např. 3 CUP), turisté v měně konvertibilní (3 CUC). Není tedy divu, že pro Kubánce je každý cizinec potenciálním zdrojem nemalého příjmu, a snaží se tedy cizincům prodat, co jde.

Potraviny a voda

Strava místních je poměrně prostátypickým kubánským jídlem je rýže s barevnými nebo černými fazolemi, doplněná kouskem masa. Jako turisté se dostanete i k plodům moře, ale velké kulinářské hody nečekejte – většinou se všude setkáte s obdobnou jednoduchou úpravou. Kuba je ale především vedle výroby doutníků proslulá kubánským rumem. Rumu je na rozdíl od ně kterých potravin v zemi dostatek a je velmi levný.

Vodu se nedoporučuje pít z místní vodovodní sítě. Je dobré pít balené vody nebo si vzít s sebou filtrační lahev.

Lékařská péče

Lékařská péče je pro Kubánce zdarma. Do 90. let 20. století (před pádem Sovětského svazu) patřilo kubánské zdravotnictví k nejlepším v Latinské Americe. Pro cizince mají v zemi speciální oddělená lékařská zařízení.

Novorozenecká úmrtnost je 4,5 na 1 000 narozených dětí, to je dosahováno z velké části kvůli mateřskému dětskému programu, který zahrnuje širokou škálu péče – péči o ženy od začátku těhotenství až po ochranu dětí preventivním očkováním proti 13 nemocem. Průměrný věk Kubánců je 78,8 let [1].

Na Kubě mohou cestovatele potkat nejen netradiční zážitky ale také různá zdravotní rizika. Před cestou je proto vhodné navštívit centra očkování a cestovní medicíny, ve kterých cestovatelům specialisté na cestovní medicínu poskytnou preventivní očkování a doporučení na cestu. Důležitou přípravou na cestu není jen očkování, ale také správně vybavená cestovní lékárnička.  

Základní doporučená očkování pro cestovatele

Virová hepatitida A + B

Tři dávky vakcíny poskytují dlouhodobou až doživotní imunitu. Doporučené schéma je 0–1–6 měsíců.

Virová hepatitida A (vakcína samostatně)

Dvě dávky vakcíny (od 1 roku věku) – pro již očkované proti virové hepatitidě B. Druha dávka se podává ideálně za 6–12 měsíců po první dávce a zajistí dlouhodobou až doživotní ochranu. Horní interval k aplikaci druhé dávky je možné prodloužit podle druhu použité vakcíny na 18 měsíců u vakcíny Vaqta na 3 roky u vakcíny Avaxim až na 5 let u vakcíny Havrix.

Virová hepatitida B (vakcína samostatně)

Tři dávky vakcíny pro již očkované nebo ty, co mají v anamnéze prodělanou hepatitidu A. Doporučené schéma ideálně 0–1–6 měsíců. Tři dávky zajistí až doživotní ochranu (s výjimkou non-responderů).

Břišní tyfus

Jedna dávka vakcíny na 3 roky (od 2 let věku).

Tetanus

Kontrola platnosti přeočkováni proti tetanu – jedna dávka každých 15 let (nad 60 let věku každých 10 let).


Další doporučená očkování 

Vzteklina

Zejména při pobytu na venkově, v přírodě a v odlehlejších oblastech, daleko od zdravotní péče nebo při plánovaném delším pobytu (bez věkového omezení).

Základní očkování tvoří dvě nebo tři dávky v odstupu 0-7 dní/ 0–7–21 (resp. 28) dnů od první dávky.

Cholera a cestovatelské průjmy

Z hlediska pravděpodobnosti výskytu zažívacích problémů a cholery patří Kuba k rizikovým destinacím.

Dukoral – dvě dávky ve formě nápoje na 2 roky (u dětí od 2 do 6 let tři dávky na 6 měsíců). Přeočkování jednou dávkou do 2 let poskytuje imunitu na další 2 roky.

Jiná rizika spojená s cestováním

Při cestování hromadnými prostředky (vlak, letadlo, autobus apod.) hrozí přenos i dalších nemocí, např. chřipka, pneumokokové infekce, spalničky, zarděnky nebo plané neštovice.

Kvůli možnému výskytu různých arboviróz (horečka dengue, horečka zika) doporučujeme používání účinných repelentů, a to i přes den.

Letecká doprava a zalidněné prostory letiště mohou být místy přenosu respiračních nákaz, zejména vnímavé rizikové skupiny cestovatelů by proto měly myslet i na jejich prevenci (chřipka, pneumokokové a meningokokové infekce, spalničky, plané neštovice apod.).

Malárie

Malárie se na Kubě nevyskytuje.


Literatura

1. Central Intelligence Agency. The world factbook. [online]. Available from: https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/world/