Plánujete cestu do zahraničí?
Mějte po ruce ty nejaktuálnější informace z celého světa o situaci týkající se koronaviru a jejím vývoji.

INFORMACE O COVID-19

SARS-CoV-2 je označení pro nový typ koronaviru, který dosud nebyl u lidí identifikován. Způsobuje vysoce nakažlivé virové onemocnění nazývané jako COVID-19. První případy byly hlášeny na přelomu roku 2019 a 2020 ve městě Wu-chan v Číně. Vzhledem ke snadnému přenosu se velmi rychle rozšířilo postupně na všechny kontinenty.

COVID-19 byl 11. 3. 2020 Světovou zdravotnickou organizací označen za pandemii.

Odkazy


PŘENOS KORONAVIROVÉ NÁKAZY

Koronavirus se přenáší hlavně tzv. kapénkami, tedy kýcháním, kašlem nebo při vzájemné interakci lidí po určitou dobu v těsné blízkosti (obvykle méně než jeden metr). Kapénky mohou být vdechnuty, nebo ulpí na povrchu, kde může virus přežít několik hodin (měď, karton) až několik dní (plast a nerezová ocel). Člověk se následně nakazí kontaktem infikovaných rukou s nosem, ústy nebo očima.

Množství životaschopného viru se však časem snižuje a nemusí být vždy přítomno v dostatečném množství, aby způsobilo infekci.

PŘÍZNAKY COVID-19 A PRŮKAZ VIRU

Příznaky nemoci se mohou lišit. Nejčastěji se objevuje zvýšená teplota, suchý kašel, dušnost, únava, bolest kloubů a svalů. Příznakem může být také průjem, zvracení, zánět spojivek, ztráta čichu a chuti.

Jsou známy i bezpříznakové nákazy.

V nejzávažnějších případech dochází k rozvoji zápalu plic, syndromu akutní dechové tísně a mohou se přidávat další komplikace. Onemocnění může vést k úmrtí. Častěji bývají pro závažný průběh hospitalizovány osoby ve věku nad 60 let a osoby, které trpí současně jiným onemocněním.

Inkubační doba je nejčastěji 5-6 dnů, s maximálním rozsahem 1-14 dnů. Jedinec může být infekční 1-3 dny před propuknutím prvním příznaků.

Vzhledem k tomu, že projevy nemoci jsou podobné jako např. u chřipky nebo jiných respiračních nákaz, je obtížné nemoci pomocí příznaků odlišit. V současnosti je jediný možný způsob potvrzení onemocnění COVID-19 laboratorními metodami. Buď se používají metody, které detekují přímo virus nebo metody, které detekují protilátky proti viru.

PREVENCE A LÉČBA

Mezi významná preventivní opatření patří, stejně jako u jiných kapénkami přenosných virových onemocnění, zpřísnění hygienických pravidel, hlavně důkladné mytí rukou mýdlem a teplou vodou, desinfekce rukou virucidními prostředky, vyhýbání se prostorám s větší kumulací osob, osobám s respiračními potížemi a posilování imunity zdravým životním stylem.

Většina zemí zavedla plošná protiepidemická opatření různé intenzity k zabránění dalšího šíření onemocnění. Léčba COVID-19 je v současnosti pouze symptomatická, tzn. zaměřená spíše na projevy onemocnění než na eliminaci samotného viru. Zkouší se využití antivirotik a experimentálních léků.

OČKOVÁNÍ PROTI COVIDU-19

K 5. 1. 2021 je očkování aktuální pro zdravotníky v první linii boje s onemocněním covid-19 a pro některé složky integrovaného záchranného systému.

Očkovací látky proti onemocnění covid-19 dostupné v ČR jsou neživé. Vzhledem k limitovaným zkušenostem se zatím nedoporučuje souběžné očkování proti jiným nemocem.

Je třeba dodržovat intervaly mezi očkováními – 14 dnů mezi neživými a měsíc mezi živou a neživou vakcínou (v tomto pořadí).

I po prodělaném onemocnění covid-19 je možné očkování, a to vzhledem k tomu, že není dosud známa délka ochrany po proběhlé infekci. Nicméně se doporučuje, aby byl dodržen minimální interval tři měsíce po ukončení izolace pro covid-19. Po dobu tří měsíců od onemocnění je reinfekce nepravděpodobná. U očkovaných, kteří dříve prodělali covid-19, nebyl po očkování zaznamenán vyšší výskyt nežádoucích účinků.

Před očkováním není nutné a ani se rutinně neprovádí testování na protilátky ani testování na přítomnost viru (antigenní test) či jeho nukleové kyseliny (PCR test).

Očkování se doporučuje v podstatě všem dospělým osobám nad 16 let, pouze u osob s alergickou reakcí po jakékoli vakcíně či injekční terapii je třeba zvýšené opatrnosti.

Vakcína je kontraindikovaná u osob s alergickou reakcí na jakoukoli složku vakcíny či po předchozí dávce očkování proti covidu-19.

Nejsou zkušenosti s očkováním v těhotenství či u kojících. Je třeba individuálně zvážit riziko infekce a přínos očkování.

U vážně nemocných osob, např. s onkologickou či imunosupresivní léčbou, se očkování rovněž doporučuje, protože u nich předpokládáme vyšší pravděpodobnost těžkého průběhu covidu-19. Přestože nemusí být očkování u těchto pacientů tak účinné jako u ostatních, tzn. nemusí zamezit vzniku nákazy, může ale zabránit těžkému průběhu nemoci.

Dostatečná ochrana proti covidu-19 nastupuje sedm dní po očkování druhou dávkou.

Zatím není umožněna kombinace vakcín od různých výrobcům.