Plánujete cestu do zahraničí?
Mějte po ruce ty nejaktuálnější informace z celého světa o situaci týkající se koronaviru a jejím vývoji.

Časté dotazy a poradna

Rychlý výběr:

Poradna

Ochrana před koronavirem

Jak se starat o roušku či respirátor?

Respirátor je většinou jednorázová pomůcka, kterou je třeba po použití nebo po kontaminaci zlikvidovat. Pokud nedojde k potřísnění krví nebo poškození respirátoru, pohybuje se doba použitelnosti v řádu hodin, většinou vydrží osmihodinovou směnu. Respirátor lze opakovaně sundat a znovu nasadit, ale je třeba manipulovat s ním tak, aby se člověk nedotýkal přední části a nekontaminoval respirátorem povrchy. Respirátor se ovládá za tkanice či za gumičky. Respirátory nejsou určené k dezinfekci.

Rouška je většinou textilní, lze ji při správném ošetřování používat opakovaně a její ochranná funkce spočívá především v ochraně okolí nositele roušky, nikoli k ochraně samotného nositele. Je vhodné mít minimálně 2-3 roušky a ty během dne střídat, po použití je odložit do sáčku a večer všechny použité roušky naráz vyprat. Před vypráním je možné roušky postříkat dezinfekčním prostředkem s virucidním účinkem (ten je třeba nechat několik minut působit). Roušky pereme na co nejvyšší teplotu, jakou daný materiál ještě snese. Minimálně by to mělo být alespoň 65-70°C. Důležité je i použití saponátu nebo mýdla, které zvyšují účinek praní a narušují obal viru. Po vymáchání (nejlépe opět v horké vodě) necháme roušky do rána uschnout a pak přežehlíme.

Jednorázové obličejové masky z netkaného textilu velmi rychle zvlhnou a přestávají plnit svou funkci. Použitelné jsou maximálně několik desítek minut, případně do zvlhnutí, nijak se neošetřují a po sundání se ihned vyhazují do odpadkového koše.

Po jakékoli manipulaci s rouškou, maskou či respirátorem by měla následovat dezinfekce rukou, případně umytí rukou teplou vodou a mýdlem.

MUDr. Hana Tkadlecová
Centrum Očkování a cestovní medicíny, Zlín

1. 6. 2020
Šíření koronaviru

Bude mít teplé počasí vliv na životnost viru, případně jeho šíření?

Respiračním virům se obecně více daří ve vlhčích a chladnějších obdobích roku. V teplých obdobích roku tyto kapénky rychleji vysychají, proto lze předpokládat omezené šíření viru touto nepřímou cestou. Nicméně je vidět, že epidemicky se virus šíří i v zemích s teplým klimatem. Ke zpomalení šíření nákazy budou i v letním období klíčová protiepidemická opatření.

MUDr. Jan Dvořák
Centrum Očkování a cestovní medicíny, Praha 6

1. 6. 2020
Koronavirus a očkování

Oslabí očkování imunitu a vzroste tím pravděpodobnost nákazy koronavirem?

Očkování obecně imunitu nijak významně neoslabuje. Naopak vytvářením specifických protilátek ji posiluje. V době epidemie se proto nemusíme obávat toho, že po očkování budeme více vnímavější vůči nákaze novým koronavirem či jinými infekcemi. Po očkování samozřejmě může nastat reakce, která může napodobit úvodní příznaky virózy (únava, bolesti svalů, zvýšená teplota). Takové reakce trvají však jen krátce. Proto nemá význam v období epidemie zanedbávat primární prevenci jiných chorob očkováním, například proti klíšťové encefalitidě, virovým žloutenkám, meningokokovým či pneumokokovým nákazám apod.

MUDr. Jan Dvořák
Centrum Očkování a cestovní medicíny Praha 6

1. 6. 2020
Šíření koronaviru

Jak dlouho může ještě trvat šíření koronaviru?

Tato otázka pochopitelně zajímá všechny, odborníky i laiky, ale odpověď je obtížná, protože faktorů, které to ovlivňují je celá řada, a také je zde řada neznámých.

Šíření mikrobiologického agens, které se přenáší kapénkovou cestou a prostřednictvím kontaminovaných předmětů, se v populaci zastavuje obvykle v situaci, kdy se s ním setká většina populace, obranný systém jednotlivce si vytvoří protilátky a paměť nebo je proti tomuto agens většina populace naočkována. Tento proces může trvat mnoho dalších měsíců.

Zatím nevíme, jaká část populace se s koronavirem setkala, odpověď by nám měly přinést serologické přehledy v nejbližší době. Od začátku výskytu onemocnění COVID-19 a i nyní v době jeho pandemie dochází k postupné imunizaci populace (tzv. promořování). Odhaduje se, že jakmile bude imunizováno cca 70 % populace, šíření by se mělo zastavit v rámci tzv. kolektivní imunity. Důležitou okolností je, jak dlouho bude přetrvávat vytvořená imunita po prodělání onemocnění a zda nedojde k mutaci viru.

S největší pravděpodobností nás koronavirus bude provázet i v budoucnosti, zda to bude v podobě epidemií, sporadických výskytů, sezónních výskytů nebo jiných nelze zatím s jistotou předvídat. Pokud se podaří vyrobit očkovací látku, kterou by využila většina populace bylo by to ideální.

MUDr. Hana Ševčíková
Centrum Očkování a cestovní medicíny, Ostrava Hornická

1. 6. 2020
Koronavirus a očkování

Zmírňuje očkování proti pneumokokům a chřipce průběh koronaviru? Je možná ochrana či zmírnění průběhu tohoto onemocnění?

Očkování proti chřipce a pneumokokům nezmírňuje průběh koronavirového onemocnění jako takového.

Skutečnost je ale taková, že pokud by došlo současně ke koronavirovému onemocnění a zároveň onemocnění sezónní chřipkou, mohlo by to mít vážné projevy a následky, takže je dobré být proti chřipce očkován. Sezónní chřipka je na ústupu a vakcíny již nemáme k dispozici, pro příští sezónu to můžete využít.

Stejně tak se někdy stává, že u virových onemocnění jako je sezónní chřipka nebo i koronavirové onemocnění, může dojít ke komplikaci v tom smyslu, že se přidá tzv. superinfekce, velmi často pneumokoková, která celou situaci zhorší, takže není špatné být očkován proti pneumokokům. Pneumokok způsobuje nejčastěji záněty horních a dolních dýchacích cest, sepsi a meningitidy.

MUDr. Hana Ševčíková
Centrum Očkování a cestovní medicíny, Ostrava Hornická

1. 6. 2020

Nenašli jste odpověď? Zeptejte se.

Souhlas se zpracováním osobních údajů