Plánujete cestu do zahraničí?
Mějte po ruce ty nejaktuálnější informace z celého světa o situaci týkající se koronaviru a jejím vývoji.

Časté dotazy a poradna

Rychlý výběr:

Poradna

Ochrana a léčba

Jak se starat o roušku či respirátor?

Respirátor je většinou jednorázová pomůcka, kterou je třeba po použití nebo po kontaminaci zlikvidovat. Pokud nedojde k potřísnění krví nebo poškození respirátoru, pohybuje se doba použitelnosti v řádu hodin, většinou vydrží osmihodinovou směnu. Respirátor lze opakovaně sundat a znovu nasadit, ale je třeba manipulovat s ním tak, aby se člověk nedotýkal přední části a nekontaminoval respirátorem povrchy. Respirátor se ovládá za tkanice či za gumičky. Respirátory nejsou určené k dezinfekci.

Rouška je většinou textilní, lze ji při správném ošetřování používat opakovaně a její ochranná funkce spočívá především v ochraně okolí nositele roušky, nikoli k ochraně samotného nositele. Je vhodné mít minimálně 2-3 roušky a ty během dne střídat, po použití je odložit do sáčku a večer všechny použité roušky naráz vyprat. Před vypráním je možné roušky postříkat dezinfekčním prostředkem s virucidním účinkem (ten je třeba nechat několik minut působit). Roušky pereme na co nejvyšší teplotu, jakou daný materiál ještě snese. Minimálně by to mělo být alespoň 65-70°C. Důležité je i použití saponátu nebo mýdla, které zvyšují účinek praní a narušují obal viru. Po vymáchání (nejlépe opět v horké vodě) necháme roušky do rána uschnout a pak přežehlíme.

Jednorázové obličejové masky z netkaného textilu velmi rychle zvlhnou a přestávají plnit svou funkci. Použitelné jsou maximálně několik desítek minut, případně do zvlhnutí, nijak se neošetřují a po sundání se ihned vyhazují do odpadkového koše.

Po jakékoli manipulaci s rouškou, maskou či respirátorem by měla následovat dezinfekce rukou, případně umytí rukou teplou vodou a mýdlem.

MUDr. Hana Tkadlecová
Centrum Očkování a cestovní medicíny, Zlín

1. 6. 2020
Šíření koronaviru

Bude mít teplé počasí vliv na životnost viru, případně jeho šíření?

Respiračním virům se obecně více daří ve vlhčích a chladnějších obdobích roku. V teplých obdobích roku tyto kapénky rychleji vysychají, proto lze předpokládat omezené šíření viru touto nepřímou cestou. Nicméně je vidět, že epidemicky se virus šíří i v zemích s teplým klimatem. Ke zpomalení šíření nákazy budou i v letním období klíčová protiepidemická opatření.

MUDr. Jan Dvořák
Centrum Očkování a cestovní medicíny, Praha 6

1. 6. 2020
Koronavirus a očkování

Oslabí očkování imunitu a vzroste tím pravděpodobnost nákazy koronavirem?

Očkování obecně imunitu nijak významně neoslabuje. Naopak vytvářením specifických protilátek ji posiluje. V době epidemie se proto nemusíme obávat toho, že po očkování budeme více vnímavější vůči nákaze novým koronavirem či jinými infekcemi. Po očkování samozřejmě může nastat reakce, která může napodobit úvodní příznaky virózy (únava, bolesti svalů, zvýšená teplota). Takové reakce trvají však jen krátce. Proto nemá význam v období epidemie zanedbávat primární prevenci jiných chorob očkováním, například proti klíšťové encefalitidě, virovým žloutenkám, meningokokovým či pneumokokovým nákazám apod.

MUDr. Jan Dvořák
Centrum Očkování a cestovní medicíny Praha 6

1. 6. 2020
Koronavirus a očkování

Zmírňuje očkování proti pneumokokům a chřipce průběh koronaviru? Je možná ochrana či zmírnění průběhu tohoto onemocnění?

Očkování proti chřipce a pneumokokům nezmírňuje průběh koronavirového onemocnění jako takového.

Skutečnost je ale taková, že pokud by došlo současně ke koronavirovému onemocnění a zároveň onemocnění sezónní chřipkou, mohlo by to mít vážné projevy a následky, takže je dobré být proti chřipce očkován. Sezónní chřipka je na ústupu a vakcíny již nemáme k dispozici, pro příští sezónu to můžete využít.

Stejně tak se někdy stává, že u virových onemocnění jako je sezónní chřipka nebo i koronavirové onemocnění, může dojít ke komplikaci v tom smyslu, že se přidá tzv. superinfekce, velmi často pneumokoková, která celou situaci zhorší, takže není špatné být očkován proti pneumokokům. Pneumokok způsobuje nejčastěji záněty horních a dolních dýchacích cest, sepsi a meningitidy.

MUDr. Hana Ševčíková
Centrum Očkování a cestovní medicíny, Ostrava Hornická

1. 6. 2020
Koronavirus a očkování

Kdy je vhodné podstoupit očkování po prodělaném onemocnění COVID-19?

Pokud má někdo ukončenou karanténu, očkovat se může bez dalšího prodlení.
Pokud má ukončenou izolaci a byl v průběhu ní bezpříznakový nebo měl jen mírné příznaky covidu, očkování je vhodné odložit o dva týdny. V případě těžšího průběhu nemoci, je nutné posoudit očkování individuálně lékařem v očkovacím centru.

MUDr. Jan Dvořák
Centrum Očkování a cestovní medicíny, Praha

21. 12. 2020
Ochrana a léčba

Jakou léčbu doporučuje praktický lékař u COVID-19 pozitivních pacientů?

U pacientů, kteří jsou indikováni k domácí léčbě, je doporučena symptomatická léčba, tedy léky na snížení bolestí a horeček, léky proti kašli, případně antibiotika (pokud je podezření na bakteriální komplikaci) a dostatek tekutin, zvýšený příjem vitamínů apod.

Důležitá je domácí izolace. Speciální léky, jako jsou kortikoidy, remdesivir či isoprinosine, se podávají pouze u hospitalizovaných pacientů.

MUDr. Jan Dvořák
Centrum Očkování a cestovní medicíny, Praha

21. 12. 2020
Šíření koronaviru

Porovnání chřipky a COVID-19 z pohledu epidemiologa

Virus chřipky a virus SARS-CoV-2 se přenáší kapénkami při kašli, kýchání, mluvení, zpívání nebo nepřímo kontaminovanými předměty nebo povrchy. Z tohoto důvodu jsou uplatňována podobná preventivní hygienická opatření – časté mytí rukou nebo použití dezinfekčních prostředků, kýchání či kašlání do ohbí lokte či do papírového kapesníku, který člověk ihned vyhodí a nošení roušky.

Chřipka má kratší průměrnou inkubační dobu, v průměru cca 3 dny versus 5-6 dní u infekce covid-19. Počet závažných a kritických průběhů je u covidu-19 vyšší než u chřipky.

U chřipky jsou závažným průběhem nejvíce ohroženi nejmladší děti, starší osoby, osoby s chronickým onemocněním nebo s oslabenou imunitou a těhotné ženy.

U covidu-19 se smrtnost zvyšuje s věkem, závažným a kritickým průběhem jsou ohroženi spíše starší lidé a pacienti se stávajícím chronickým onemocněním (diabetes, vysoký krevní tlak, kardiovaskulární onemocnění, obezita).

MUDr. Ilona Kochová
Centrum Očkování a cestovní medicíny, Praha

21. 12. 2020
 

Nenašli jste odpověď? Zeptejte se.

Souhlas se zpracováním osobních údajů